THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Spojenectví CRIPPLE BASTARDS + Obscene Productions je stejně pevné jako tři Svatoplukovy pruty. Za kult, který se kolem této italské kapely vytvořil, můžeme poděkovat právě jejímu častému účinkování na letním festivalu Obscene Extreme, kde mají vždy velikou podporu rozdováděných fanoušků.
Přiznám se, že jsem tyhle chasníky měl hlavně za dobré pódiové baviče a studiové nahrávky jsem považoval jen za takovou znouzectnost vůči svým posluchačům. Novinka „Desperately Insensitive“ mě však přinutila tento postoj přehodnotit. Ačkoliv pojem novinka je poněkud zavádějící, protože nahrávka vznikla už v roce 2002, můžeme ji považovat za reprezentativní ukázku aktuální formy CRIPPLE BASTARDS. A ta se dá na základě slyšeného charakterizovat jako velmi solidní. Zvukově precizní nahrávce vévodí (kupodivu) grindcoreová výbušnost, zdobící kapelu od počátků její tvorby. Tu a tam se samozřejmě objeví vlivy punku, HC anebo crustu, jak už jsme u „bastardů“ za ta léta zvyklí. Posun vpřed však rozhodně zaznamenala produkce a celkové aranžmá skladeb, které na mě i přes svojí jednoduchou a přímočarou stavbu působí mnohem vyspělejším dojmem. Jakoby si kapela sama řekla, že se chce pohnout z místa směrem vpřed, ale zároveň nechce zradit tradice, na kterých staví. To se jí myslím do puntíku podařilo. Ve své zavedené linii se drží i politicky angažovaná lyrika, který však ruku v ruce s hudební složkou rovněž prošla procesem zrání. Dočkáme se i skladby se srbským textem pojmenované „Rak Ne Prestaje“, což, jak jistě uznáte, není u italské kapely zrovna obvyklé.
Má slova o pevném spojenectví CRIPPLE BASTARDS se svým vydavatelem a hlavně festivalem Obscene Extreme pak potvrzuje přiložený bonus, který tvoří záznam z vystoupení kapely právě na tomto festivalu v létě 2003. Na rozdíl od studiové nahrávky se jedná o ještě více přímočarou řežbu, přesně takovou, jakou její fanoušci požadují. Zvukově se jedná o velmi zdařilý počin. Rozhodně mnohem povedenější, než ten z DVD záznamu letošního ročníku.
V „Desperately Insensitive“ hledejte hlavně zkušenou práci mistrů svého oboru. Z mého pohledu určitě nejdospělejší deska CRIPPLE BASTARDS. Příznivcům žánru její koupi rozmlouvat rozhodně nehodlám!
7 / 10
Al Mazzotti
- bicí
Schintu The Wretched
- basa
Gulio The Bastard
- vokály
Der Komissar
- kytara
1. Fear In The Squats Of The Dead
2. When Immunities Fall
3. Carboard
4. Intravenous Love-Drip
5. O Dio A Prima Vista
6. Bomb ABC No Rio
7. The Mushroon Diarrhoea
8. Rak Ne Prestaje
9. Get Out And Bite Them
10. Be Separately Insensitive
11. Me & Her In A Microcosm Of Torture
12. Jurisdictions
13. Time Of The Vultures
14. Idiots Think Slower
15. I Hate Her
16. Inside Out
17. Being Ripped Off In 2002
18. Respect Or Death
19. Partner Della Convenienza
20. + Live At Obscene Extreme 2003
Nero In Metanstasi (2014)
Frammenti Di Vita (2010)
Variante Alla Morte (2008)
Desperately Insensitive (2003)
Almost Human (kompilácia) (2001)
Misantropo A Senso Unico (2000)
Your Lies In Check (1996)
Best Crimes (kompilácia) (1996)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Obscene Productions
Stopáž: 55:04
Produkce: Tommy Talamanca
Studio: Nadir Studios, Janov (Itálie)
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.